Reference od odborné veřejnosti

Mgr. Zuzana Sedláčková, dětská psycholožka:

Jazyk jsme samozřejmě schopni se naučit v každém věku, ovšem kvalita bude různá a práce a energie, kterou učení musíme věnovat, také. Nespornou výhodou raného věku z psychologického hlediska je zejména fakt, že v tomto období jde o nenásilný a naprosto přirozený proces, který našim dětem poskytne obrovskou výhodu do budoucna. Je prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi 2. a 8. rokem života. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč.

Z hlediska jazykových schopností je tato vývojová etapa neopakovatelná. Psychologické předpoklady pro učení v raném věku zahrnují především: mimořádnou citlivost na běžné i specifické jazykové podněty, spontánnost projevu dítěte, minimální sociální zábrany, pružnost nervové soustavy, výjimečné imitační (napodobovací) schopnosti, vysokou úroveň rozvoje paměti a převahu mechanické paměťové složky, schopnost sluchové diferenciace apod. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči.

Výzkum dokazuje, že malé děti, které se jazyk naučí do pěti let, mají tendenci být šikovnější při čtení a při psaní ve svém primárním jazyce, mají lepší analytické i sociální schopnosti a také širší slovní zásobu, než jejich vrstevníci, kteří ovládají jen jeden jazyk. Děti v tomto věku mají radost ze všeho nového, co se naučily. Vzpomeňte, jak rádi nám předvádí, co už umí a my pochvalou a oceněním snahy budujeme jejich sebevědomí a rozvíjíme touhu učit se dál a víc.

Prof. PhDr. Karel Kamiš, CSc., lingvista:

(vedoucí Katedry primární jazykové výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí Nad Labem)

Podle naší zkušenosti s řečovou ontogenezí dětí v raném dětství a v mladším školním věku platí zásada, čím dříve se mluví s dítětem, tím lépe pro osvojování řeči, neboli anglicky, německy, rusky, čínsky už od narození dítěte. Důležitá je ale správná výslovnost, dítě vnímá především melodii, intonaci řeči. Když se mu zvuk líbí, zapamatuje si ho.

V tomto věku si dítě řeč osvojuje přímo, a nikoli prostřednictvím další „překladové“ řeči. Tento proces utváření individuální slovní zásoby dítěte, individuální mluvnice se stylistikou platí zcela pro počátky osvojování jak řeči mateřské dítětem v raném dětství, tak řeči druhé, kterou si – alespoň v první fázi ontogeneze – dítě utváří obdobným způsobem jako řeč mateřskou.

PhDr. Jan Mattioli, Ph.D., pedagogický psycholog:

(katedra psychologie Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem)

Rodiče mají představu, že dítě bude plynule hovořit v druhé řeči tak, jak hovoří v řeči mateřské. To je jejich velký omyl. Je třeba slibovat rodičům pouze to, co jsme schopni jako odborníci v dané oblasti lidského poznání a činnosti dosáhnout. V MŠ vytváříme základy pro možnost následně zvládnout druhý jazyk s menšími problémy, tj. vytváříme ve verbální podobě slovní zásobu a jednoduché fráze v dané řeči. To by mělo následně usnadnit další učení.

Andrea Křížková, předsedkyně Asociace jazykových škol ČR:

S vlastní výukou cizího jazyka lze začít třeba už od tří let, avšak nesmíme to chápat tak, že by si děti měly sednout a soustředěně se „učit“. Učíme je jazyk vnímat, naslouchat mu, chápat, o čem je řeč. Předškoláci jsou schopni soustředit se po krátkou dobu, nesmíme je zatěžovat souvislou výukou, ale střídat činnosti a zapojit i tělesné aktivity a rozvíjet to, co děti baví. Je třeba si též uvědomit, že od předškolních dětí nemůžeme takto čekat výrazné pokroky.

Úspěchem je už to, že dítě porozumí tomu, co se mu v cizí řeči řekne, a správně zareaguje. Ředitelky mateřských škol mnohdy čelí ambiciózním nárokům rodičů, kteří si představují, že jim malé dítě po dvouletém kurzu bude na dovolené tlumočit. To nelze očekávat.

Návrat do Reference na naše služby