Nechte děti dělat,co je baví
(Lidové noviny, 1. 9. 2011)

Je známou věcí, že by rodiče měli respektovat zájmy dítěte, a ne jen do něj promítat svá nenaplněná přání. To, že maminka chtěla být odmalička baletka a její touha se nikdy nevyplnila, neznamená, že její dcera musí trávit týdny na špičkách. Děti by jednoduše měly dostat prostor pro naplnění svých vlastních přání. Rodiče by si také měli dát pozor, aby dítě mimoškolními aktivitami zbytečně nepřetěžovali. Ambiciózní jedinci, kteří své potomky zavalí kurzy angličtiny, němčiny a francouzštiny, mohou dítěti v jeho vývoji dokonce uškodit. Jejich dcery nebo synové se dostanou do zbytečného stresu, což se může negativně odrazit na duševním i fyzickém zdraví. I v tomto případě platí: všeho s mírou. 
„Dítě by mělo mít nějaké odpoledne volné, aby mělo čas na kontakt s kamarády, čas na nestrukturovaný program. Škola, družina, pak ještě kroužek, potom přijde pozdě domů, kde se ještě musí učit. To už mu pak nezbývá vůbec čas na normální kontakt s rodiči. To už není ono,“ upozorňuje dětská psycholožka Alena Vávrová.

České děti patří v Evropě k těm nejvytíženějším. V kroužcích tráví v průměru pět až osm hodin týdně, to je dvakrát víc, než kolik volnočasovým aktivitám věnují jejich francouzští, němečtí nebo slovenští vrstevníci. Na Američany a Australany ale stále ztrácejí, těm zájmové kroužky zaberou dokonce devět až dvanáct hodin týdně.

Ptejte se dětí

Univerzální odpověď na to, do kolika kroužků děti zapsat, neexistuje. Některému dítěti vyhovuje, když má každý den přesně naplánovaný, jiné unavují už i dva kroužky týdně. Rodiče by se měli zeptat přímo svého potomka, jak často a co by chtěl podnikat, a podle toho vybírat z nabídky kurzů. Pokud si rodiče ani potom nevědí rady, je možné obrátit se na dětské psychology, kteří podle povahy dítěte posoudí, jak moc je ho vhodné zatěžovat.

Děti mohou chodit do kroužků už ve školkovém věku, bezpodmínečně nutné to ale není. „V předškolním věku by mělo jít o to, aby se děti dostaly do kontaktu s jinými dětmi,“ říká psycholožka Vávrová. Podle ní je vhodné, aby na kurzy chodily společně děti, které se znají ze školky, a rozvíjely tak vzájemné vztahy. „V předškolním věku ale vůbec nejsou kroužky nutné. Všechno, co děti potřebují, získají v běžné hře, ve školce a pak při kontaktu s rodiči. Kroužky v předškolním věku bych kladla na pozdější místo v prioritách, jak zaplnit čas,“ podotýká psycholožka.

Chci se mazlit s králíkem

Nicméně předškolní děti mají nejraději různé chovatelské kurzy, kde krmí a starají se omorčata nebo králíky. Většinou je ale nejvíc baví mazlit se s nimi. „U dětí je to hodně populární, ale je to kurz zaměřený skutečně jen na hodně malé děti. Když mi tam rodiče zapíší třeba jedenáctileté chlapce, občas tam pak zlobí, protože je to po čase přestane bavit,“ řekl LN Jan Sedlák z plzeňské zoologické zahrady, který chovatelský kurz vede. „Spíše na starší děti je naopak zaměřen zoologický kurz. Chodíme po zoo, vyprávíme si o zvířatech, děti zpracovávají různé pracovní listy,“ popisuje náplň dalšího kurzu Sedlák.

Už školkové děti mohou začít se základy hudební výchovy. U tak malých muzikantů se začíná obvykle s flétnou, která je pro výuku relativně nejsnazší. „Obecně je pro hudební vzdělávání nejlepší absolvovat celý klasický cyklus, který začíná v posledním roce mateřské školy nebo v prvním roce základní školy,“ radí Miloslav Tengler, ředitel Základní umělecké školy Jana Hanuše v Praze. „Dítě se připravuje k vnímání hudby, k práci s ní a učí se základy toho, jak s hudbou zacházet. Po roce a půl docházky na hudební nauku se učí pracovat s nástrojem.“

Některé kurzy spojují příjemné s užitečným. Pražský pěvecký sbor International Choir of Prague přijímá děti už od šesti let. Kromě toho, že se naučí zpívat, zdokonalí se také v cizím jazyce. Soubor interpretuje pouze písně v angličtině. Do sboru chodí i cizinci, kteří žijí v České republice, děti se tak navíc díky tomu dostanou do multikulturního prostředí a získají nové zkušenosti.

Podobně se mohou rozvíjet i na kurzech angličtiny vyučované metodou Wattsenglish. Už od tří let se mohou učit cizí jazyk podobným způsobem, jako kdyby to byla jejich mateřština. Vyučující jsou totiž rodilí mluvčí, a i když jejich svěřenci cizí jazyk neovládají, formou her si velmi rychle osvojí slovní zásobu. „Vycházíme z vývojové psychologie, výuka se přizpůsobuje věku dítěte,“ říká ředitel jazykové školy Wattsenglish Marek Kadlec. Kurzy po celé republice nabízejí pro děti ve věku od tří do 15 let.

Zájem je i o tanec

Pro aktivnější děti se nejvíce hodí pohybové a sportovní kroužky, kde mohou vybít přebytečnou energii. Trendem posledních několika let jsou kurzy zumby, na které se hlásí hlavně děvčata v jakémkoliv věku. Chlapce i dívky baví také hip hop nebo street dance. Volný čas ale mohou trávit i méně obvyklými aktivitami, jako jsou kurzy jojování nebo žonglování. Tyto zkušenosti mohou později využít třeba v dramatickém kroužku. Mezi výtvarnými kurzy je dlouhodobě oblíbená keramika, kterou se baví jak předškolní děti, tak školáci. Populární je i fotografování nebo natáčení filmů. Hitem doby mezi kreativními kroužky je výroba šperků.

Počítače už netáhnou

Poslední dobou pomalu opadá zájem o počítačové kurzy. Ve většině domácností je už počítač běžnou součástí vybavení, děti proto nemusejí chodit na kroužky, aby si „zapařily“. „Tím, že mají počítače doma, na kroužky už chodit nechtějí. Jen opravdu malá skupina mládeže chce třeba programovat ve 3D,“ podotýká ředitel Domu dětí a mládeže v Praze Libor Bezděk.

Stále populární jsou kroužky astronomie, ty navíc bývají spojené i s řadou výletů a letních táborů. „Kroužek je určen pro děti od šestých do devátých tříd. Obsahem je obecně astronomie, sluneční soustava, vzdálený vesmír, jsou tam i kapitoly z kosmonautiky, optiky. Během roku máme exkurze do Ondřejova, na ďáblickou hvězdárnu,“ popisuje Jindřiška Majorová ze Štefánikovy hvězdárny.

Ať už dítě začne chodit na jakýkoliv kurz, spokojeni by s ním měli být jak rodiče, tak dítě samo. Jedině tehdy mají volnočasové aktivity dobrý dopad jak na vývoj dítěte, tak i na pohodu v rodině. A rozhodně by se neměly nikdy stát jen náhradní družinou, kam upracovaní rodiče odkládají své děti.

Návrat do:
Články o Wattsenglish v tisku