Angličtina z mateřské do základní školy
(Učitelské noviny, č. 3, leden 2012)

Mateřinka s angličtinou

Liberecká jazyková školka o.p.s. v Jabloňové ulici byla založena před šesti lety. „Přáli jsme si mateřskou školu, kde učitelka pracuje jen s malou skupinkou dětí,“ vzpomínal JIŘÍ ŠOLTYS, projektový manažer britské společnosti Wattsenglish Ltd., která ve školce anglický program zajišťuje. „Malé dítě má obrovský potenciál učit se nejen jazyky, ale i všechno ostatní. Přeplněné třídy tomu nenahrávají.“

Ve dvoutřídní školce je 46 dětí rozděleno do dvou tříd. V první převládají děti od 3 do 4 let, ve druhé od 5 do 6 let. Pečují o ně čtyři učitelky (plus ředitelka) a dvě rodilé mluvčí - Britka Lisa a Kanaďanka Katrina. Celý den probíhá ve školce v obou odděleních český a anglický program. Děti se rozdělí do tří skupinek, se dvěma pracuje přibližně 30 minut česká učitelka, s třetí ve stejnou dobu rodilá mluvčí. Pak se vystřídají. Ale nepředstavujte si klasickou jazykovou výuku. 

„Děti si osvojují angličtinu podobným způsobem, jako se učí rodný jazyk. Naše metodika zaujala ministerstvo školství. Tehdejší VÚP nás vyzval k vytvoření Průvodce výukou angličtiny v mateřské škole. Publikace, na níž se školka podílela s firmou Wattsenglish, byla prostřednictvím NIDV distribuována zdarma do mateřských škol. Mimo jiné se v ní uvádí, že právě Liberecká jazyková školka byla pilotním centrem, odtud děti odcházely s novým řečovým základem.“

Dnes už se metodou Wattsenglish vzdělávají děti ve více než třech stovkách mateřských i základních škol v celé republice.

Děti si „jenom“ hrají
„V první fázi musíme probudit zájem dítěte, aby samo chtělo něco říci, teprve pak přicházejí na řadu drillové metody. V češtině to nezní hezky, ale jde o cvičení mechanické paměti zábavnými prostředky. Děti reagují na sdělení rodilé mluvčí - pohybem, kreslením, vytleskáváním... Cílem v té době není, aby děti mluvily, ale aby jazyku rozuměly. Až ve třetí fázi začínají anglicky také mluvit. Ověřujeme si, jestli tomu, co jsme s nimi dosud trénovali, opravdu rozumějí. Opět zábavnou, hravou formou. Tím, že přepínají mezi rodilou mluvčí a českou učitelkou, si ani neuvědomí, že každá hovoří jiným jazykem. Oba jsou pro ně běžné. Nemůžete je ale požádat, aby vám něco přeložily. Takhle jazyk nechápou. Motivem, aby se rozpovídaly, je člověk, kterému chtějí něco sdělit a přejí si, aby jim rozuměl. Nebo chtějí něčeho dosáhnout ve hře,“ vysvětluje J. Šoltys základní schéma metody Wattsenglish.

Provoz školky je od 7 do 17 hodin, ráno přijdou české učitelky, po půlhodině se připojí rodilé mluvčí.  „Ranní hra je poklidná, je čas na individuální popovídání s učitelkou i s rodilou mluvčí,“ seznamuje nás ředitelka mateřinky BLANKA PLEŠTILOVÁ s režimem dne. „V 8 hodin se všichni chytíme za ruce a písničkou uvedeme den. Následuje ranní cvičení a pak už se plynule střídají bloky české a anglické. Po svačině jdeme ven – na procházku, nebo na naši krásně vylepšenou školní zahradu. Opět s učitelkou i rodilou mluvčí, také tady plavně prolíná čeština a angličtina. Dětem přepínání jazyků opravdu nevadí, jsou na to zvyklé.“ 

Přes poledne mají rodilé mluvčí čas na oběd, na přípravu a od 14 hodin už zase souběžně s českým programem pracují s dětmi. Jejich pracovní doba končí v 15. 30, pak už je s dětmi jen česká učitelka.

Schopný rodilý mluvčí je pro školu poklad
„Nechceme stavět dobré jméno školky jen na angličtině, ale na kvalitní práci obecně,“ tvrdí B. Pleštilová. „I rodilý mluvčí musí být ochotný, pracovitý a tvořivý člověk, který rozumí dětem. Jsem ráda, že takové lidi nám společnost Wattsenglish přivádí. Snažíme se, aby se u nás cítili dobře. Kde se pracuje s dětmi, musí vládnout dobré vztahy.“  

Za šest let se tu museli po několika týdnech rozloučit jen s jediným cizincem, práce s tak malými dětmi mu přece jen byla vzdálená. Většina ostatních zůstává dva roky. To vždycky na školkách podobného typu nebývá zvykem. České učitelky anglicky umějí, je třeba, aby se dokázaly domluvit s rodilou mluvčí. S dětmi tak ale mluví, jen když za ni musí suplovat. Fungují také jako styčný důstojník mezi rodiči a rodilými mluvčími. Ty totiž umějí česky jen pár slov. Z 99 % sem přicházejí české děti, jen tu a tam děti z bilingvních rodin, nebo děti cizinců, kteří v Liberci pracují.

„Vítáme to, protože děti se setkávají s jinou mentalitou kamarádů a navzájem se obohacují – o svoje zvyklosti, o kulturu, tradice.“

Opora v odborné literatuře

Pro metodu neexistovaly metodiky ani učebnice. Pedagogové z Wattsenglish spolu s učitelkami z Liberecké jazykové školky začali vytvářet výukový plán, podpůrné materiály, obrázkové karty a další pomůcky.

„Připravili jsme také krátké audiovizuální šoty, na nichž se rodilý mluvčí obrací přímo na děti a vybízí je k reakcím, učí je správně vyslovovat,“ přibližuje Jiří Šoltys pomůcku určenou pro mateřské školy, které nemají rodilého mluvčího, ale děti s angličtinou seznamují. „Scénky zasahují do různých oblastí života kolem nás, navazují na ně interaktivní hry, k nimž mluvčí děti vybízí. Děti dostanou během krátké aktivitky jazyk ´do ucha´, pak už s nimi pracuje učitelka.“

Tady už je ale lepší, když učitelky projdou školením zaměřeným na používání této metody. Kdo má zájem, může se na ukázku podívat na webu (www.wattsenglish.com), a posoudit, jestli by tato metoda byla pro děti v určité mateřské škole vhodná.

Přechod do základní školy

Nemůže vás nenapadnout, kolik rodiče za takový nadstandard zaplatí. Za půldenní docházku 6500 Kč měsíčně, za celodenní 9500 Kč – plus stravné. „Maminky při zápisu říkají, že tolik peněz dávají za pouhé hlídání,“ připomíná ředitelka. Děti ale odcházejí do základní školy s nemalým vkladem. Většina buď do Základní školy s rozšířenou výukou jazyků v liberecké Husově ulici, nebo do soukromé základní školy Doctrina Na Perštýně. Právě s ní má jazyková školka nejpevnější kontakty. 

„Pan ředitel i učitelka, která bude mít budoucí prvňáčky, se k nám vždycky přijdou podívat, aby viděli, co předškoláci umějí, na co budou navazovat,“ oceňovala B. Pleštilová. „Proto je také most mezi námi plynulý.“ 

„Vybíráme rodilé mluvčí také pro obě navazující základní školy,“ připojil se J. Šoltys. „Pracují s dětmi vedle české učitelky v 1. a 2. třídě podobným stylem jako v mateřské školce. Zajišťujeme tak pro školy seznamování děti s angličtinou do té doby, než nastoupí ve 3. ročníku klasická výuka podle RVP ZV.“

Společnost Wattsenglish ostatně připravovala, tentokrát s učiteli ZŠ Doctrina, výukový program také pro 1. a 2. třídu, kde děti ještě neumějí číst a psát, ale umějí víc, než pro děti tohoto věku nabízejí běžné učebnice. Učitelé pracovali o prázdninách, o víkendech. Ti ze základní se domlouvali s mateřinkami, v čem bude návaznost nejefektivnější. Sestavovali slovníček, který už by měly mít děti zažitý, konzultovali metodiku. Sestavený vzdělávací plán ale není dogma, s narůstajícími zkušenostmi se může obměnit.

Soukromá ZŠ Doctrina

Ještě před několika lety byla v ulici Na Perštýně veřejná základní škola, jejím ředitelem byl JIŘÍ PACLT, tentýž, který nyní vede Základní školu Doctrina.
Co vás přimělo jít do nejistoty soukromé školy? „Okolnosti, ale nejsem majitel. Jako soukromá škola fungujeme třetím rokem, na činnost původní školy navazujeme.“ V 1. i ve 2. třídě je po 20 žácích, asi polovina přišla z jazykové mateřinky v Pavlovicích, zbývající z ostatních mateřinek.

„Angličtinu máme v ŠVP od 1. ročníku povinnou,“ konstatuje J. Paclt. „Drtivá většina libereckých mateřských škol angličtinu v nějaké podobě nabízí, přesto dělíme každou třídu v obou ročnících podle jazykových schopností dětí na dvě skupiny. Běžná týdenní dotace, což je proti téměř deseti hodinám v soukromé školce hodně velký rozdíl. Nic ale nebrání tomu, aby se složení skupin časem proměnilo podle toho, jak je které dítě pro jazyk vnímavé. S každou skupinou pracuje česká učitelka i rodilá mluvčí, s níž je ve třídě ještě navíc asistentka. Dětem z Wattsenglish nabízíme ještě navíc kroužek angličtiny s dotací dvou hodin týdně.“

„V každé skupině postupujeme s angličtinou jinak,“ připojuje se EVA PROKŠOVÁ, která vyučuje u prvňáčků spolu s rodilou mluvčí angličtinu. „Děti, které začínaly s Wattsenglish, jsou mnohem dál. S ostatními jdeme od začátku, ale postupně si osvojí všechno, co děti z první skupiny už znají. Pracuji se všemi, ale v průběhu dne se s rodilou mluvčí střídáme. Musíme se navzájem domlouvat o tom, co jsme probraly, v čem máme pokračovat, co je třeba častěji procvičit a podobně.“

Žáčci, kteří s jazykem začínají, teprve musí najít jistotu, kterou jejich zkušenější vrstevníci v mateřské škole získali. „I v začátečnické skupině už vidím odvážnější děti, které postupují poměrně sebevědomě.“

Na 2. stupni pomáhá také CLIL

Rodilí mluvčí jsou jednou hodinou týdně zapojeni i do vyučování na 2. stupni u vybraných skupin žáků, kteří mají předpoklady pro větší rozvoj angličtiny. „Umožnily nám to prostředky získané z EU, přesně Peníze školám,“ podotýká Jiří Paclt. „Rodilý mluvčí dává žákům velkou nadstavbu. Kromě hodin angličtiny ale využíváme v některých předmětech, zejména v v přírodopisu, metodu CLIL. I tady nám pomáhá Wattsenglish dobře připravenými podklady. Téměř všichni učitelé na 2. stupně prošli školením, aby mohli CLIL ve svých hodinách v různé míře využívat.“

Je to velký problém předstoupit před žáky, když si učitel není v angličtině jistý? „Mohu to popsat sám na sobě, s jazyky jsem vždycky válčil. Jsem schopný se domluvit německy, nemám problém zareagovat, ale k angličtině jsem se dostal velice pozdě, už mi to tak nejde. Nemám však problém to před dětmi přiznat. Učím fyziku, v které má metoda CLIL mnoho úrovní, snažím se. Ale máme tu kolegy, kteří jsou na tom s angličtinou výrazně lépe.“

Návaznost „po liberecku“

„Až se přelomí pololetí, musíme vzdělávací plán kontinuity mezi mateřskou a základní školou znovu konzultovat. Pololetí bude důležitý mezník. Ukáže, kam se dostala mateřská škola, která v tomto školním roce pracuje podle inovovaného plánu, i to, jestli je i nadále udržitelný, jestli podle něj bude možné pracovat i napřesrok,“ vysvětlovala MARKÉTA KUNCOVÁ, ředitelka Wattsenglish pro Liberec a Jablonec nad Nisou. Z titulu své funkce spolupracuje nejen s majiteli a vedením soukromých škol, ale také s řediteli všech obecních škol, které pracují metodou Wattsenglish. V Liberci jich je nyní deset, v Jablonci se navazují první kontakty. „Návaznost mezi mateřskou a základní školou je zatím nejpevnější právě mezi Soukromou jazykovou školkou a Soukromou základní školou Doctrina, velkou snahu má také liberecká ZŠ Husova. V ostatních mateřských i základních školách sice metodou Wattsenglish za pomoci rodilých mluvčí pracují, ale spíš sólově, bez spolupráce s ostatními. Návaznost není snadná záležitost.“

Navštívili jsme dvě školy, které pracují v netypických podmínkách. Co ale brání dalším školám, aby alespoň některé jejich zkušenosti zkusily využít?

TEXT A FOTO JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ  

Návrat do:
Články o Wattsenglish v tisku